Z pohledu Maeve

Obloha byla temná a sychravá, studený vítr rozkomíhal plamen svíčky a ve vánku tančily bílé okvětní lístky.

Setřela jsem si z tváře déšť a zamumlala: "Heidi, jsi to ty?"

Dvě kapky deště dopadly přesně pod oči Heidi na fotografii, takže to vypadalo, jako by se usmívala přes slzy. Byl to tak trpký pohled.

Přejela jsem prsty po náhrobku a potichu pronesla: "Heidi, buď bez obav. Postar