Z pohledu Maeve

Nechápavě jsem zírala na starou paní. Její tvář byla bludištěm vrásek a oči měla tak zakalené, jako by byly potažené mlhou.

Zdála se být velmi rozrušená. Její ruce mi připomínaly suchou kůru stromu, když pevně svíraly ty mé a dřely mě do kloubů až do živého.

Byla o hodně starší než já. Proč se mnou mluvila s takovou úctou?

Proč byla tak vzrušená, když mě uviděla? Vždyť jsme se ani