**Sloane**

Dům ztichl, noc plně pohltila všechny, kromě mě. Ronanova paže těžce spočívá na mém pase a jeho dech pomalu a pravidelně ofukuje zadní část mého krku. Chvíli jen ležím, pozoruji tlumené mihotání světla z chodby prosakující pod dveřmi a snažím se přesvědčit sama sebe, abych zůstala v klidu. Ale ta zatracená složka mi nedá pokoj. Leží na Ronanově stole už celý den jako nějaký vlastní příz