Bastianovy prsty se zdržely pod mou bradou, čekaly, až promluvím, pohnu se, až se znovu poddám.

Ale já to neudělal. Tentokrát ne.

Pomalu jsem se odtáhl, ruce mi klesly do klína a posadil jsem se na paty. Můj pohled se střetl s jeho, stále oceánově modrým, stále plápolajícím, ale ten můj byl teď jiný. Prázdný. Syrový. Odhalený.

"Jeď," řekl jsem chraptivě. Obočí mu vyletělo vzhůru, chycené někde mez