„Bastiane...“ začal jsem a z mého hlasu zbylo jen vlákno. „Tohle není místo na to mít se...“

„Fajn, zbláznil ses, jestli si myslíš, že si kleknu a nechám tě, aby ses tu se mnou vyspal,“ vykoktal jsem třesoucím se hlasem a snažil se zamaskovat, jak se mi z jeho slov podlomila kolena.

Neodpověděl hned, ale oči měl zavěšené do mých, nemrkající, temné a hladové. V jeho výrazu teď nebylo žádné pobavení