Pohled alfy Gideona

Seděl jsem ve své pracovně a v ruce držel sklenici whisky. Nápoj se v měkkém světle lustru leskl jako jantar.

Zlehka jsem si lokl. Spálilo mi to hrdlo, ale ani v nejmenším to nezahřálo ten chladný pocit v mé hrudi. Má mysl nebyla tady v téhle místnosti. Byla s ní.

Valerie.

Už jen to její jméno znělo jako prokletí a požehnání zároveň.

Zavřel jsem oči a opřel se o zadní opěradlo