Pohled alfy Gideona

O pět let později

„Vstávej, tati, už jdu skoro pozdě do školy,“ prorazil tíhu mých snů hlásek, který mě vtáhl zpět do reality, z níž jsem nikdy nemohl tak docela uniknout.

Cítil jsem lehký tlak malých rukou, které mi třásly paží, netrpělivých, ale teplých, a ve vzduchu se vznášela povědomá vůně jahodového šamponu.

Oči mi zamrkaly a pomalu si zvykaly na ranní jas pronikající záv