Pohled Valerie

Tři dny.

Už jsou to celé tři dny od chvíle, kdy mě propustili z nemocnice.

Tři dny vysedávání v malém domku Marthy.

Tři dny předstírání, že jsem v pořádku.

Tři dny zírání do zdí, které mi nepatřily, nošení oblečení, které nebylo moje, a žití života, který mi nepřipadal jako můj.

A já byla unavená.

Ne fyzicky.

Ale psychicky.

Emocionálně.

Duševně.

Martha mi v domě nedovolila ani hnout