*Lyra*

Měsíc visel nízko na obloze a jeho stříbřitá záře vrhala na tiché území smečky dlouhé stíny. Hladina rybníka se třpytila a odrážela noc jako zrcadlo. Seděla jsem na jeho břehu se zkříženýma nohama, chladná zem pode mnou mě ukotvovala, zatímco myšlenky mi letěly hlavou. Od té bitvy s Danem jsem si připadala jiná.

Něco ve mně rostlo – něco mocného, prastarého a divokého. Moje spojení s živly