*Lyra*

„Jsi blázen, Lyro.“

Ten hlas se mi rozléhal v mysli, zatímco jsem zírala na tuláka klečícího přede mnou, z jehož hluboké rány na hrudi odkapávala krev. Jeho přerývaný dech odpovídal intenzitě mých myšlenek.

Poslal ho Dane, o tom nebylo pochyb. Oči toho tuláka měly onu nezaměnitelnou aroganci a pohrdání – něco, co už jsem nehodlala snášet. Daneův vliv byl stále všude a vznášel se ve vzduchu