**Rowan**

Lyrin výkřik rozčísl noc jako ostří, pronikavý a syrový, a nesl v sobě tolik hrůzy, až mi z toho ztuhla krev v žilách.

Nepřemýšlel jsem – prostě jsem vyrazil.

Můj vlk vybuchl na povrch, drápy se zaryly do země, když jsem pádil lesem rychlostí, o které jsem nevěděl, že jsem jí schopen. Stromy kolem mě splývaly v rozmazanou šmouhu, stíny v měsíčním světle divoce tančily, ale já měl jen jed