Hlučný zvuk Calliina smíchu se odráží od stěn jídelny a vibruje mi až do kostí. Torinův široký, upřímný úsměv utkví na mé ohromené tváři. Jeho nenucený, posměšný postoj k jejich údajně bezohlednému vůdci otřásá mou přísnou výchovou ve smečce a zanechává mě paralyzovanou ostražitým, tíživým zmatením.

„Jmenuju se Torin. Těší mě, Maeve. Teď už oficiálně,“ řekne a opře se v židli.

Neoplatím mu to úsmě