Na ranním zvuku města bylo něco uklidňujícího. Tiché bzučení lidí začínajících svůj den mi stačilo k tomu, abych se probudila. A jelikož se dům nacházel na kopci, vítr tam byl také docela příjemný.

Nějak jsem si zvykla probouzet se ještě před východem slunce. Vstala jsem z postele přesně ve chvíli, kdy se Kier přemístil do mé komnaty.

„Perfektní. Jsi vzhůru. Hádám, že jsi nadšená?“ zeptal se s úšk