TESSA MERCEROVÁ

Skláněla jsem hlavu a brala žalud jeho penisu hluboko do úst. Soustředila jsem se na rytmus, odhodlaná z něj dostat nějakou reakci. Dolů, nahoru a dokola. Obalila jsem si jazyk slinami, abych se ujistila, že mu o kůži nezadrhnu zuby, a klouzala rty po jeho kmeni dolů, dokud mi špička nespustila dávivý reflex. Spolkla jsem ten nepříjemný pocit, donutila se dýchat nosem a pokračovala. Zoufale jsem toužila slyšet ho zavrčet, zasténat nebo mi dát jakékoli znamení, že ho přivádím k extázi.

Přesně to by měl muž dělat, když ho jeho družka orálně uspokojuje. Měl by jí popadnout za vlasy, slastně klít a přijít o rozum.

Ale Beta Trent Vance tam jen ležel na zádech a zíral do stropu s lhostejným, nevzrušeným výrazem na své pohledné tváři.

Bolela mě čelist. Do krku jsem dostávala křeč. Zvedla jsem obě ruce, hladila ho u kořene ptáka, zatímco jsem neúnavně pracovala ústy na jeho žaludu. Přesto se nic nezměnilo. Na mém jazyku zůstával měkký. Sotva ztopořený penis. Vůbec mi to nedávalo smysl. Plíce mi hořely touhou po kyslíku a svaly ve tvářích vypovídaly službu.

Odtáhla jsem ústa a lapala po hlubokém nádechu vzduchu. Proužek slin mě k němu spojoval od mých oteklých rtů, než se přetrhl a spadl mu na stehno. Sedla jsem si na paty a klečela mezi jeho roztaženýma nohama na matraci.

"Dělám to dobře?" zeptala jsem se.

Nenáviděla jsem tuhle otázku. Musela jsem ji položit pokaždé, když jsme se pokoušeli o intimnosti. Nikdy jsem nedokázala pochopit, proč toho muže nedokážu uspokojit, ať jsem se snažila sebevíc.

Trent sklonil bradu. Jeho chladné, tmavé oči se zabodly do mých. "Ne. Nikdy to neděláš dobře."

Jeho hlas postrádal jakékoli emoce. Své opovržení nijak necenzuroval. Jiní muži by své družky třeba vedli. Řekli by svým partnerkám, co je jim příjemné, jaké tempo zvolit nebo kam položit ruce, aby maximalizovali rozkoš. Jediné, čeho se mi od Trenta kdy dostalo, byly strohé urážky a nekonečné stížnosti na můj nedostatek dovedností.

Hřbetem ruky jsem si přejela po ústech a otřela si sliny. "Opravdu se snažím, jak nejlépe umím, Trente. Nevím, co dělám špatně."

Ztěžka si odfrkl, přenesl váhu, odstrčil mě stranou a vstal z postele. "Můj problém s tebou, Tesso, je tvůj naprostý nedostatek zkušeností. Jsi s přehledem ta nejhorší sexuální partnerka, jakou jsem kdy měl."

Cukla jsem sebou, jako by mě uhodil. Hruď se mi sevřela a v žebrech se mi usadila povědomá těžká bolest. Vždycky hrál s kartou srovnávání. Zbožňoval, když mě mohl poměřovat s každou další vlčicí, se kterou v minulosti spal, a hodnotit mou cenu na základě žen, které jsem ani neznala. Pokaždé to působilo jako brutální facka.

"Trente, musíš pochopit, že já—"

"Ne, nejsem připravený cokoli chápat." Přerušil mě a popadl své tmavé kalhoty z nedaleké židle. "Ty jsi mě doteď nepochopila. Nevíš, co jako muž chci."

Kousla jsem se do spodního rtu. Zase jsem ho vyprovokovala. Poskytla jsem mu dokonalou výmluvu k rozpoutání jeho příšerného vzteku, na což se zdál těšit pokaždé, když jsem nesplnila jeho nesplnitelné standardy.

"Kurva," odplivl si Trent a natahoval si kalhoty na svalnaté nohy. "Proč prostě nemůžeš být jako ostatní holky? Proč to pro jednou nemůžeš udělat správně? Ostatní vlčice, se kterými jsem byl, nikdy nebyly takoví nováčci. Nikdy nebyly tak nenaučitelné."

Čistá nespravedlnost jeho slov ve mně zažehla jiskru horka. Moje frustrace překypěla. "Cos mě kdy naučil, Trente?" vyhrkla jsem a zvedla se na kolena na rozházeném prostěradle. "Vždycky se tě ptám, co chceš. Prosím tě, abys mi řekl, co je ti příjemné. Ale ty se tomu vyhýbáš. Odstrkuješ mě a začneš mě srovnávat s jinými ženami. Jen používáš svou oblíbenou frázi a říkáš mi, že jsem nezkušená!"

Sledovala jsem, jak se jeho široká ramena napjala. Věděla jsem, že je nebezpečné mu odmlouvat, ale ta vina mě dusila. Pokud chtěl vykouřit ptáka určitým způsobem, měl prostě použít slova.

"Ty na mě zvyšuješ hlas, Tesso?" Trent se pomalu otočil. Zastavil se, knoflík od kalhot nechal rozepnutý. Na čele se mu usadil temný, výhružný výraz.

Ztuhla jsem. Vztek ze mě vyprchal a nahradila ho ledová hrůza, která se mi rozlila v žaludku.

"Nemysli si, že jen proto, že jsme naneštěstí druhové, mě můžeš nerespektovat," procedil Trent skrz zuby. Udělal pomalý, rozvážný krok k posteli. "Zapomněla jsi tak rychle, že jsem Beta? Jsem pravá ruka Alfy. Jsem zástupce velitele celé této smečky. Opovažuješ se na mě zvyšovat hlas?"

Stáhla jsem se zpátky k polštářům. Okamžitě jsem litovala, že jsem dala průchod svým emocím. Vždycky zchladl a ztuhl, když měl pocit, že je zpochybněna jeho autorita.

*Naneštěstí druhové.*

Ta slova se mi rozléhala v lebce, zvonila mi v uších jako umíráček. Opravdu právě řekl, že je nešťastná skutečnost, že nás Měsíční bohyně spojila dohromady?

"Omlouvám se, Trente," prosila jsem a sklonila hlavu, abych ukázala svou podřízenost. "Prosím, odpusť mi. Snažím se jen říct, že jsem tvá družka. Nechci nic jiného, než ti přinášet štěstí. Chci tě uspokojovat. Ale jestli to nedělám dobře, ocenila bych, kdybys mě naučil, co mám dělat."

Trent se hlasitě ušklíbl. Popadl svůj těžký kožený opasek a agresivními, trhavými pohyby ho začal provlékat poutky kalhot. "Tesso, jsem zaneprázdněný muž. Nemám ten luxus času, abych chodil kolem a učil tě základním povinnostem družky. Jsi dospělá žena, proboha. Měla bys vědět, jak uspokojit muže. Kdo to naučil ty ostatní ženy? Nebo jsi prostě jen hloupá? Jsi příliš hloupá na to, abys přišla na to, co dělat a co nedělat?"

Jeho slova byla jako ledové jehly. Propíchla mou kůži a zaryla se hluboko do mého srdce. Druh vás měl chránit. Druh vás měl zahrnovat náklonností, budovat vaše sebevědomí a povzbuzovat vás sladkými slovy. Trent mě chtěl jen srážet a vyvolávat ve mně pocit, že jsem zbytečným břemenem.

V krku se mi vytvořil těžký knedlík. Oči mě pálily hrozbou neprolitých slz.

"Ani nevím, proč Měsíční bohyně udělala tu chybu a spojila muže jako já s nudnou holkou jako jsi ty," pokračoval Trent a s ostrým cvaknutím si zapnul opasek. "Jsi kurva nudná, Tesso. Ježíši. Ta nejhorší ze všech holek, se kterými jsem kdy byl. Pomyšlení, že ti musím být souzený po zbytek svého zkurveného života, je prostě bolestivé."

To byl bod zlomu. Poslední, brutální rána, která roztříštila veškeré odhodlání, co mi ještě zbývalo. Byla to strašlivá třešnička na dortu jeho ohavného odsuzování.

Slzy se mi přelily přes řasy. Stékaly mi po tvářích v horkých, rychlých pramíncích. Vyškrábala jsem se z matrace, slabé nohy pode mnou povolily. Dopadla jsem na dřevěnou podlahu a přitáhla si kolena k hrudi. Zabořila jsem mokrou tvář do dlaní a ze rtů mi unikl hlasitý, zlomený vzlyk.

"Trente! Proč jsi vždycky tak zlý?" vykřikla jsem, hlas se mi pod tíhou mého neštěstí zlomil.

Hlasitě si odfoukl. "Skvělý. Tak teď kurva ještě brečíš."

Zasyčel skrz zuby a začal přecházet po ložnici. Těžké údery jeho bot dopadaly na podlahová prkna v neúnavném, rozrušeném rytmu. Seděla jsem tam na studeném dřevě a vyplakávala si srdce. Hruď se mi dmula. Přes slzy jsem lapala po dechu a nechávala ze sebe vytékat všechno to ponížení a odmítnutí. Čekala jsem, až něco řekne. Slovo útěchy. Špetku lítosti nad tím, že mi roztrhal sebevědomí na kusy.

Nic. Jen přecházel sem a tam a mou bolest ignoroval.

Minuty se vlekly. Ticho v místnosti bylo těžké, přerušované jen ubohým zvukem mého pláče a jeho neklidnými kroky. Cítila jsem se malá. Nechtěná. Cítila jsem se jako selhání družky, která nedokáže svému partnerovi ani postavit.

Pak se kroky zastavily.

Trent stál přímo přede mnou. Ocelové špičky jeho bot byly jen pár centimetrů od mých holých nohou.

Popotáhla jsem a pomalu spustila roztřesené ruce z mokré tváře. Zaklonila jsem hlavu, abych se na něj podívala, v očekávání zlověstného zamračení. Očekávala jsem, že na mě začne řvát, ať vypadnu z jeho pokoje a z jeho dohledu.

Místo toho jsem viděla, jak jeho rysy zjemněly. Ostré linie kolem jeho úst zmizely. Chlad v jeho očích roztál.

"Omlouvám se za to, jak jsem s tebou před chvílí mluvil, Tesso," řekl.

Zamrkala jsem, ohromená k mlčení. Opravdu se mi Beta Trent Vance právě omluvil?

Jeho tón už nebyl ostrý. Ten burácející, autoritativní hlas, kterým velel strážcům smečky, byl pryč. Zněl klidně. Zněl empaticky a jemně.

Hřbetem zápěstí jsem si otřela oči, v domnění, že si se mnou moje rozmazané vidění hraje. Ale ne. Lítost na jeho tváři zůstávala neměnná. To byl nový objev. Nikdy předtím jsem ho neviděla takhle couvnout.

"Slyšelas mě, zlato?" zamumlal tiše. "Právě jsem řekl, že je mi to líto. Prosím, odpusť mi."

*Zlato.*

Řekl mi zlato. Nikdy u mě nepoužíval oslovení, ale moje zoufalé, vyhladovělé srdce se na to slovo stejně upnulo a nasálo ho jako déšť v období sucha.

"Ve smečce se toho teď děje hrozně moc," povzdechl si Trent a prohrábl si tmavé vlasy, čímž si je rozcuchal. "Je to pro mě v práci tak zdrcující. Jsem vystresovaný jako čert. Omlouvám se, že jsem na tebe vyjel. Bylo to špatně."

Seděla jsem tam na podlaze a byla naprosto omámená. Můj mozek se snažil zpracovat tu mentální facku. Před deseti minutami jsem byla nejhorší sexuální partnerka, jakou kdy měl, a chyba Měsíční bohyně. Teď se mi jedním dechem dostávalo omluvy, sladkého oslovení a upřímného pohledu plného lítosti.

Než jsem našla hlas, Trent se sehnul. Podvlíkl mi své velké ruce pod paže a s nenucenou silou mě zvedl z podlahy. Něžně mě posadil na okraj matrace.

Pak klesl na kolena.

Mocný Beta smečky klečel na podlaze přímo přede mnou a snížil se na mou úroveň. Zvedl ruce a svými drsnými palci mi opatrně setřel zbývající slzy z vlhkých tváří.

"Omlouvám se, bejby. Prosím, usměj se na mě," zašeptal a přejel mi teplým prstem po spodním rtu.

V hrudi se mi rozhořelo teplo a odehnalo ledovou hrůzu z předchozích okamžiků. Jak bych na něj mohla zůstat naštvaná? Jak bych v sobě mohla dusit zášť, když mi tenhle pohledný, dominantní muž klečel u nohou, vzhlížel ke mně s tak něžnou náklonností a prosil mě o odpuštění?

Rty se mi lehce zachvěly náznakem úsměvu. Naklonila jsem se k jeho doteku, hladová po jeho uznání. "Odpouštím ti, Trente."

Jeho úsměv se rozšířil a dosáhl až k jeho tmavým očím. "Děkuju ti. Dovol mi ti to vynahradit. Chci tě dnes vzít na jedno výjimečné místo."

Srdce mi v hrudi vzrušeně poskočilo. "Oh? Kde to je?"

"Tajné místo," odpověděl Trent a v očích se mu zaleskla skrytá emoce. "Ale slibuju ti, že to budeš milovat. Obleč se, má lásko. Jdeme."

Tajné místo jen pro nás dva. Romantické překvapení, které mělo vynahradit naši strašnou ranní hádku. Veškerá ta trýznivá citová bolest a ponížení z dřívějška se vypařily do ztracena, nahrazeny naivním, plným naděje vzrušením, které mi vybublalo až do krku.

Nemusel mi to říkat dvakrát.

Vyskočila jsem z postele, nechala ho za sebou a nedočkavě se pustila do hledání svého roztroušeného oblečení po pokoji. Popadla jsem z podlahy spodní prádlo a šaty, mysl mi pádila romantickými možnostmi. Nemohla jsem se dočkat, až uvidím, jaké překvapení si pro mě připravil.