„Tristane, omlouvám se,“ sklopila Hazel smutně hlavu.

Tristan od ní o několik kroků ustoupil a začal si udržovat odstup. Převzal iniciativu k omluvě: „Já bych se měl omluvit. Neměl jsem se k tobě před chvílí takhle zachovat.“

Hazel rázem ztichla. Nevěděla, co říct. Tristan naštěstí promluvil jako první a prolomil trapné ticho.

„Vezměme ty dvě děti na jídlo,“ změnil téma Tristan.

Hazel se ohlédla n