Zničehonic se Declan s trhnutím probudil. A než jsem stihla zareagovat, vrhl se na mě a sevřel mě v náručí pevně jako svěrák. Byla jsem tak strašně v rozpacích. Cítila jsem, jak na nás ti zaměstnanci zírají, oči plné drbů.

"Declane, pusť mě," řekla jsem hlasem ostrým hněvem.

"Sereno," zamumlal. "Noční můra... Jen mě nech, abych tě na vteřinu objal, prosím."

"Dej ty ruce pryč," vyštěkla jsem; skonč