Můj hlas zněl smrtelně vážně, ale slyšela jsem, jak se Tristan za mnou tiše uchechtl. "Vy ten jeho dluh fakt zatáhnete?" zeptal se vůdce a v hlase mu zaznívala nedůvěra.

"Je to můj zaměstnanec. Nebudu tu stát a dívat se, jak ho vy rváči někam odtáhnete," odsekla jsem. "Přineste mi oficiální úvěrovou smlouvu a já vám ty peníze převedu."

"Nemáme ji u sebe," řekl ten muž a dal svým lidem strohý signá