Velká ruka kolem mého pasu se na pár vteřin téměř neznatelně sevřela.

Rychle jsem pohlédla na Romanovu tvář. Jeho ostře řezaná čelist se mírně zatnula a rty se semkly. Řekl mi: "Sereno, potřebuju si na minutku promluvit se sestrou. Počkej tu, ano?"

Od svého znovuzrození jsem se stala podezíravější a citlivější. Přikývla jsem a otočila se k odchodu.

Roman zůstal pozadu, aby si promluvil s tou dívko