Zíral na mě Alistair – tvář měl chladnou a panovačnou.

‚To není Tristan... Já si ho vážně spletla,‘ uvědomila jsem si ohromeně.

„To jsi ty...“ vyhrkla jsem vylekaně a klopýtla dozadu.

Alistair se na mě chladně díval, v očích mu plál vztek. Vteřinu nato mě bez váhání popadl za ruku a táhl mě k černé dodávce zaparkované opodál. Jeden z jeho osobních strážců mi do auta tiše přinesl kabát a kabelku.

S