Právě když jsem se chystala něco říct, ozval se za mnou Alistairův hlas: „Vracíš se teď do Cresthavenu?“

Přikývla jsem: „Ano, mířím na letiště.“

„Odvezu tě,“ nabídl Alistair.

Znovu jsem přikývla.

Cestou na letiště se mě Alistair snažil uklidnit: „Promluvím si s rodiči. Nedělej si s tím starosti.“

„Alistaire, jsi si tím opravdu jistý?“ zeptala jsem se, stále na pochybách. Upřímně řečeno jsem si ned