Alistair vypadal unaveně a mnul si čelo. „Včera večer mi dala dvě podmínky.“

„Jaké podmínky?“ zeptala jsem se, překvapená, ale ne vyloženě zaskočená.

Alistair se na mě podíval, ve tváři se mu zračil soucit a vina. „Teď to nerozebírejme. To jsou jen její podmínky, ne moje.“

„Chci to vědět,“ naléhala jsem. Bella vyrostla v takové rodině, v jaké vyrostla – nemůžeš to, co říká, jen tak smést ze stolu