„Možná jsem prostě zvyklá dělat si všechno sama a nikdy mě nenapadlo o tom takhle přemýšlet,“ řekla jsem s úsměvem.

Alistair mě objal kolem pasu a jemně mě po něm poplácal. „Od teď se soustřeď jen na to, co potřebuješ dělat ty. Domácí práce přenech někomu jinému. Nemusíš dělat všechno sama.“

„Rozumím!“ řekla jsem, když mi to rychle došlo.

Nahoře v hlavní ložnici stálo několik značkových nákupních