Chladně jsem poznamenala: „Jen má zmlsaný jazýček, a tak si nemůže pomoct a musí si stěžovat.“

„Nemám,“ zamumlal Declan a tváře mu zahořely. „Já jen...“

Odmlčel se a pak řekl: „Počkat, není tohle jedna z Alistairových restaurací? Přišlas sem, abys mu udělala tržbu, viď?“

‚Aha, tak o to jde – Declan vlastně žárlí,‘ uvědomila jsem si s lehkým překvapením.

„Prostě jez, ano? Platím to já,“ řekla jsem,