Bianca Vedu poplácala po ruce a utěšovala ji: „Dokud Copeland Corporation existuje, můžeš to napravit. Nemaluj čerta na zeď.“

Veda popotáhla. Její slova ji pomalu přivedla zpátky k rozumu.

„Chápu. Děkuju, mami.“ Objala Biancu a trochu se k ní polichoceně přitulila.

Bianca ji pohladila po vlasech a řekla: „Takhle nemluv. Jsi mé jediné dítě, které jsem odnosila pod srdcem. Samozřejmě že ti pomůžu.“