Zian a Brooks bezmála jen přihlíželi, jak se Alaric vyřítil z pokoje. Výraz v jeho tváři byl tak chladný, že člověk musel hádat, co tam vevnitř právě spatřil.

Neměli čas váhat a spěšně se vydali za ním.

Z místnosti vyšel i Orson, v ruce cosi svíral. Schválně za rozezleně odcházejícím mužem zavolal: „Na shledanou, pane Sinclairi!“

Orsonovi se zdálo, že se ta postava jen nepatrně zarazila, ale jeho