~Kaelar~

Ticho zhoustlo tak, že by se dalo krájet. Stálý rytmus stropního ventilátoru se posmíval tíze rozsudku smrti, jenž visel ve vzduchu. Hleděl jsem na Rowenu, její pohmožděnou tvář zalévalo sterilní zářivkové světlo kliniky. Slova, která právě pronesla, se mi rozléhala v lebce a zněla hlasitěji než výstřel.

Soren.

Soren byl její osudový druh.

Čelist se mi stáhla tak silně, až mi zaskřípal