*****Pohled Vivian*****

Oslňující agónie ze zpřetrhaného pouta druhů mi s každým mým trhaným nádechem drásala hruď. Připadalo mi, jako by mi někdo sáhl do hrudního koše, sevřel mé srdce do pěstí a mačkal ho, dokud na něm nezůstaly modřiny. Když jsem vyšla z posvátného chrámu do chladného, nelítostného nočního vzduchu, nohy jsem měla jako z olova. Stálo mě to každičkou unci mé skrývané síly vůle Al