*****Z pohledu Vivian*****

„Je v pořádku. Jsem tak ráda, že je v pořádku, hrozně jsem se bála.“ Hlas se jí mírně třásl.

Položila jsem jí ruku na její. „Ty budeš v pořádku. On bude v pořádku.“

„Ano, Vivi. Oba budou v pořádku,“ dodala Rosa a protočila panenky.

Hravě jsem se na ni zamračila. Rosa pokrčila rameny, s úsměvem na tváři. Přitáhla jsem si ji blíž a objala ji; byla to tichá omluva za to, co