*****Z pohledu Caleba*****

Přecházel jsem po svém pokoji. Bylo pozdě a já se s Hollisem pořád neviděl. Domluvili jsme se, že se vrátí do šesti večer, teď bylo deset a on tu ještě nebyl. Doufal jsem, že se po cestě nedostal do potíží. Věděl jsem, že mise, na kterou jsem ho poslal, byla nebezpečná, ale musel jsem zjistit pravdu.

Byl bych šel sám, ale lidé mě znali. Znali mou rodinu; kdyby mě viděli,