Iris

Odteď se, myslím, moje rána hodně změní. Místo abych se probudila do chladné vězeňské cely, otevírám oči do vůně slaniny. Když po ní jdu, najdu Luciena do půl těla svlečeného, jak mi vaří snídani.

Ano. Bez košile.

Křídla má složená za sebou. Svaly se mu napínají při každém pohybu. Rozcuchané vlasy z postele. Tepláky mu visí proklatě nízko na bocích a já se ani nechci bavit o tom, jak ho ranní