Iris

Sledujeme klikaté vlakové koleje, zatímco za stromy právě začíná vycházet slunce. Barví oblohu do jemného odstínu růžové a lososové.

Na rtech mi pohrává úsměv, který se však nedostane až k očím. „Krásné počasí, že?“

Zaneův dech stoupá v bílých obláčcích. „To se mnou teď vážně vedeš řeči o počasí?“

Zasměju se, ale nakonec z toho vyjde spíš zakašlání. Vzduch je chladný a ostrý, a co je ještě ho