Iris

Nejdeme do domu smečky. To by byla sebevražda.

Jdeme na jediné místo, kde by nás nikdo nikdy nehledal.

Můj starý domov.

Venku je štiplavý mráz a ulice jsou tiché. Vítr mě štípe do tváří, zatímco kráčíme čtvrtí, kterou jsem kdysi znala. Zdá se to jako věčnost, co jsem ji viděla naposledy, ale nějak to tu pořád vypadá stejně. Malé dřevěné domky. Nakloněná poštovní schránka. Důlek v pouliční lam