Iris

Zprvu Islu dovnitř nepustíme.

Stojí ve sněhu, promočená a třesoucí se. Její blond vlasy jsou zplihlé a divoké, jako by utíkala už celé dny. Nehýbu se. Zane stojí vedle mě, paže zkřížené, svaly napjaté, jasně připravený hodit ji zpátky do lesa, pokud mu k tomu dám svolení.

Ale já to neudělám. Jen zírám.

Tohle je moje bývalá nejlepší kamarádka. Holka, se kterou jsem chodila do školy každý boží