Iris

S Lucienem nedokončíme spojovací rituál rovnou.

Procházíme se po dvoře.

Dvůr snění rozkvétá.

Chodby, které kdysi působily strašidelně, nyní vzkvétají. Popínavé rostliny se rozlézají jako líné myšlenky po celém zámku, ale rostou i uvnitř. Okny dovnitř proudí vůně deště. Stíny už tu nejsou.

Jen klid.

Lucien kráčí po mém boku.

Přejedu prsty po okraji kamenné zdi a žasnu nad tím, jak odlišně to t