Z chodby se ozvaly kroky. O minutu později vešel Kaelen do jídelny a se slabým uchechtnutím se zastavil ve dveřích.

„Zase jsi mi ji ukradl. Nemáš mě rád, tati?“ dobíral si ho Kaelen, zatímco pozoroval, jak pan Pryce a Serena prostírají stůl.

„O čem to tu vykládáš?“ zasmál se pan Pryce, když pokládal na stůl misku s rýží.

„Jak to děláš, že se pořád probouzím do prázdné postele?“

„Když mi moje s