Evander mě nesl celou cestu až ke vchodu do našeho podzemního domova a já si opravdu vážila toho, že to udělal, potřebovala jsem útěchu, potřebovala jsem jeho teplo. Byl to ten nejlepší bratr, jakého jsem si kdy mohla přát, i když jsme se sotva znali.

„Je hlupák, že nevidí tvou cenu,“ říká a tiskne si mě k sobě o něco pevněji.

Usměju se, ale úsměv mi nedosáhne k očím. „Asi část ze mě doufala, ž