**VAELIA POV**

Unavená. Mé tělo je tak těžké, že se sotva mohu pohnout, oči mě pálí, jak se snaží a nutí samy sebe zavřít. Je to vyčerpání, jakému jsem ještě nikdy nečelila, a vůbec netuším, proč se tak cítím. Spala jsem. Spala jsem celé hodiny, a přesto bych dokázala spát ještě celý den.

Jako bych si nikdy nedokázala opravdu odpočinout a uvolnit se, dokonce ani ve snech.

Zasténám a převalím se