Declan krátce přikývl. „Dobře.“

Dole naplňovala vzduch vůně teplého jídla.

Pár hostinských a obě dívky seděli společně a tiše jedli.

Všichni čtyři byli nabalení v tlustých kabátech, které vypadaly, jako by je vyhrabali z opuštěných skříní. Každý držel v rukou kouřící misku ovesné kaše.

Nebylo toho k jídlu moc, ale ve srovnání s drsným světem venku to vypadalo téměř jako hody. Byly tam klobásy a ov