Astrid

Nade mnou, na opačném konci budovy, slyším, jak se otevírají dveře. Nejsou tiše pootevřeny tak, jak jsem je odsunula já, když jsem vešla. Ne, tohle je prudké rozražení, při kterém to, co ze dveří zbylo, zavrže v pantech, než narazí do zdi. Vyjeknu, naberu vzduch a pevně ho zadržím. Netuším, kde je krypta, i když si představuju, že je blíž k této části kostela. Naše chrámy u nás doma, ty, kt