Astrid

Cassian spustí ruku na kříž, co nejníže to ještě lze považovat za slušné, a drží si mě blíž k sobě, zatímco začíná druhá píseň. Přiopilí vojáci si prozpěvují a tančící páry obklopují vysoký táborák na nádvoří.

Tato píseň je rychlejší, není to ta pomalá, kterou hráli zamilovaným před chvílí, ale zdá se, že Cassianovi je to jedno. Dál nás pohupuje v neuspěchaném rytmu.

„Už jsme se tu ukazoval