Vzpomínky z minulosti před Serenou živě vyvstávaly.

Téměř před sebou viděla své minulé já, jak pracuje na zadním dvoře, nosí vodu a plete košíky.

Přistoupil k ní kněz a řekl: „Slečno, náš mistr vás zve, abyste pojedla s námi.“

Serena, vytržená ze zamyšlení, se otočila a odpověděla: „Ach, děkuji. Omlouvám se, že vám přidělávám starosti.“

Kněz pokračoval: „To nejsou žádné starosti, ale je to jen pro