Ta slova odplula do ticha jako modlitba – hrubě měkká a hluboká.

Slib nejen pro tuto noc, ale i pro ni.

A na druhé straně zdi to Lyra cítila. Ne podle zvuku, ale podle instinktu. V tichém tlaku něčeho nevyřčeného, co rozkvétalo v její hrudi.

Ve svém pokoji se Lyra pohybovala pomalu, jako by se bála, že by příliš mnoho pohybu mohlo prolomit kouzlo té noci.

Došla do koupelny a její prsty sáhly po je