Lyra to ucítila jako první – mrazení v zátylku. Její pohled střelil do rohu u okna, kde tiše seděl Colin s prkenným držením těla, a oči do ní propalovaly díry. Ty oči – tmavé, chladné a planoucí něčím hlubším – jako by pronikaly přímo skrz ni.

Nebyla v nich žádná vřelost. Jen zlověstný záměr.

Po zádech jí přeběhl mráz, jak na ni jeho zírání tlačilo jako němá hrozba.

Kaelen zachytil její pohled a v