Roth zamrkal, lapený mezi hněvem, touhou a hlubší, nepojmenovatelnou bolestí.

Kira mu vytrhla paži, zavřela oči a zhluboka, uklidňujícím způsobem se nadechla. „Podívej! Jsem moc vyčerpaná na to, abych se hádala. Prostě... mě nech na pokoji, jasný?“

Přejela kartou, vešla dovnitř a zabouchla za sebou s tichým cvaknutím, ten zvuk se ale rozlehl mnohem hlasitěji, než čekala. Chodba utichla – kromě tlu