Nechal pohled padnout na nedotčený šálek kávy před sebou a záblesk viny zamaskoval slabým, chápavým úšklebkem. „Nic, s čím bych si neporadil,“ řekl, slova klidná – ale nesoucí tíhu něčeho víc, než dával najevo.

Ruka mu zamíchala kávou, skoro bez hnutí, oči opakovaně zabloudily ke vchodu do resortu, napůl čekající, že se objeví Kira.

Ale neobjevila.

Ta nepřítomnost se kolem něj rozhostila jako tíha