Když se blížili ke stolu, Bianca vzhlédla, její výraz byl jemný, ale bystrý. „Dobré ráno,“ pozdravila hladce. „Dali jste si na čas.“

Lyra se usmála první. „Dobré ráno, teto Bianco.“ Naklonila se a vtiskla jí rychlou pusu na tvář.

Bianca se také naklonila, krátce si opřela hlavu o Lyřinu a vtiskla jí na tvář jemný polibek. Jemně vzala její ruku do své a vřele se usmála. „Lyro, zlato, prosím, posaď