Viviennin pohled změkl v okamžiku, kdy je spatřila, a rty se jí zkroutily do tichého, spokojeného úsměvu. Winston pobaveně zdvihl obočí, v očích mu jiskřila poťouchlost, zatímco Biančin výraz roztál pýchou a náklonností. Gideon se opřel v židli, překřížil ruce na hrudi a souhlasně si zabručel, když si je prohlížel.

„Ah! Hrdličky!“ zvolal Winston a spráskl ruce. „Pojďte, přidejte se k nám! Posaďte