Nakonec to ticho prolomil jeho hlas, tichý a opatrný. „Jaký jsi měla den?“

Lyra trochu přešlápla, nejistá, jak mu v tom tichu vyjít vstříc. „Oh... ehm. Byl fajn.“

Kaelenův hlas zjemněl, ztišil se, byl to skoro šepot. „Nebylo toho na tebe... moc?“

Neptal se jen na tu lekci, ale... na ni, na celou její bytost a na to křehké napětí mezi nimi.

Lyra zamrkala, zaskočená. „Cože?“

Hruď se jí sevřela. Ptal