Temnota se v Biančiných očích ještě chvíli zdržela, než pomalu pohasla.

Když znovu promluvila, ocelový tón byl pryč, nahrazený tichou vroucností, kterou může cítit jen matka.

Její výraz zjemněl a palcem mu ještě jednou přejela po rukávu, než ho pustila.

„Vždycky jsi byl neústupný, Kaelene,“ pronesla tiše. „I jako chlapec, když jedna cesta selhala, nikdy jsi to nebral jako konec – jen jako důvod na