Na rtech mu pohrál neznatelný, téměř netypický úsměv. „Je to... povzbuzující, paní. Bude hezké zase vidět vás a pana Kaelena, jak spolu sdílíte takové ráno.“

Biančiny rty se zkroutily do jemného smíchu. „Tak to je načase, abychom to změnili.“

Přejela pohledem ke schodišti, v očích téměř mlhu. „Byla jsem tolik pryč, hledala jsem Selene... ale teď, když jsem našla její děti, jsem tak nějak našla i j